Zasedání se uskutečnilo dne 21.2.2007 ve slavnostní zasedací síni Národního muzea v Praze. Přítomné přivítal prezident ČNK ICOMOS doc. PhDr. Josef Štulc. Poděkoval také Bc. Karlu Ksandrovi za zprostředkování možnosti zasedat v sídle tak významné instituce.
Program zahájil přijetím nových členů ČNK.
Podal obsáhlý přehled četných aktivit v loňském roce, které ČNK zajišťoval organizačně, případně se na organizaci podílel, případně přijal záštitu.
Podrobněji se doc. Štulc vrátil k dvěma veřejným slyšením v Senátu Parlamentu ČR věnovaným otázkám kulturního dědictví. Především první slyšení mělo nemalý význam pro stabilizaci památkové péče, potřebnou po nekompetentních zásazích uskutečněných od prosince 2005. Druhé slyšení mělo za cíl přispět k odvrácení záměru nevhodného rozšíření čističky odpadních vod v Praze-Tróji.
Prezident ČNK připomněl také významné sympózium Materiality, reagující na multidisciplinární průzkumy vily Tugendhat. Jednalo se o jedno z prvních vědeckých setkání věnovaných otázkám ochrany materiálů a povrchů staveb meziválečné architektonické moderny.
Předběžně doc. Štulc seznámil také s plánem akcí na letošní rok.
V reakci předložila PhDr. Věra Kovářů námět zařadit do programu připomínku životního výročí životního výročí dr. Josefa Vařeky, českého etnografa, nar. 1927.
Doc. Štulc také vyzval členy ČNK k mezinárodním aktivitám ve vědeckých výborech ICOMOS a k podílu na sestavení pravidelné publikace Heritage at Risk.
Ing. Jan Sommer seznámil s projektem volně organizovaného cyklu přednášek, které hodlá ČNK připravovat ve spolupráci s NPÚ. Záměr je založen na celkem příznivém ohlasu, který vyvolala přednáška ing. Dagmar Michoinové, kterou zorganizoval sekretariát ČNK v reakci na vydání publikace. Nyní jsou již připravovány další přednášky, na něž budou po projednání s lektory a organizačním zajištění zaslány členům ČNK pozvánky. Členové ČNK jsou zváni, aby – samozřejmě podle svého odborného zájmu – tuto publikační aktivitu podpořili svou účastí. Současně ovšem byli vybídnuti, aby se sami zapojili se svými přednáškami k aktuálním tématům památkové péče i výzkumu památek, případně doporučili vhodná témata a přednášející osobnosti. Ing. Sommer ocenil operativní způsob zorganizování přednášky paní Polákovou, jakož i pečlivou přípravu a výtečné zvládnutí zmíněné přednášky ing. Michoinovou. Vyslovil naději, že se na tuto zatím jednotlivou aktivitu podaří navázat v nejbližší době (nyní je v jednání přednáška o díle Lazara Widemanna, navazující na nedávné vydání pozoruhodné publikace; s lektory jsou již diskutována i další témata).
Ing. Sommer ještě krátce připomněl zřízení webové stránky ČNK, která i přes jednoduchou grafickou i technickou podobu může být účinnou cestou k prezentaci postojů ČNK i k předkládání aktuálních zpráv.
Doc. Štulc po té přešel k hlavní části odborného programu. Vyzval přitom členy ČNK k předkládání námětů k jednání zejména v těch věcech, u kterých by ČNK mohl účinně působit ve prospěch ochrany památek.
Záměr výstavby výškových domů v Praze na pláni nad Pankrácí.
Ve spolupráci s některými přítomnými odborníky podal doc. Štulc přehled vývoje jedné z významných aktuálních pražských "kauz". V zásadě šlo o to, že Magistrát hl. m. Prahy svým souhlasem s výstavbou nerespektoval Úmluvu o světovém dědictví, neboť panoramatické hodnoty Prahy jsou jednou ze základních hodnot a neměly by proto být ohrožovány změnami. Nevhodným umístěním na návrší by věžové domy nevhodně a nebezpečně konkurovaly světově významnému panoramatu Hradčan.
V diskusi byly zvažovány srovnatelné případy ohrožení panoramat historických měst (Vídeň, Kolín nad Rýnem, Drážďany), přičemž ovšem bylo opakovaně zdůrazňováno, že žádné z těchto měst nedosahuje krajinných památkových hodnot Prahy. Nebezpečné je také to, že v Praze není stanovena žádná regulace a naopak je podporováno svévolné rozhodování úředníků MHMP.
MK sice zrušilo rozhodnutí MHMP, jímž byla výstavba povolena. Nyní je však situace taková, že MHMP své souhlasné rozhodnutí jen dílčím způsobem pozměnil tak, aby výroku MK vyhovělo.
Roste tak nebezpečí, že Výbor pro světové dědictví bude odhodlán Prahu vyřadit ze Seznamu světového dědictví. Doc. Štulc připomněl zavazující hodnocení Prahy jako "nejkrásnějšího města světa", jak je postuloval dr. Líbal.
V následující živé diskusi vystoupil nejprve Ing. Zdeněk Novák, který upřesnil některé informace o dosavadním administrativním procesu. Poukázal však na to, že NPÚ by neměl pasivně čekat, s čím přijde MHMP, a pak se pokoušet nebezpečí odvracet. Absence regulativů by měla být alespoň zčásti nahrazena tím, že NPÚ vytvoří vlastní interní doktrínu; ta by totiž měla zabránit např. opakování toho, že ÚOP NPÚ v hl. m. Praze na počátku se záměrem výstavby věžových domů na Pankráci souhlasil. MK by mělo samo upozorňovat Výbor pro světové dědictví na vznikající hrozby (a nečekat na to, až to učiní občanské iniciativy). Z dalších staveb, které také výrazně zasáhnou do chráněných pražských panoramat, uvedl připravovanou Národní knihovnu na Letné. Mělo by být hledáno systémové řešení (režim), jež by ochránilo hodnoty Prahy před dalšími podobnými záměry a kauzami.
Doc. Štulc však připomněl, že NPÚ nedisponuje takovými kapacitami, aby mohl zajišťovat nebo finacovat rozsáhlé potřebné projektové práce.
Ing. Novák však vyslovil názor, že je možné postupovat např. tak, jako v Lednicko-Valtickém areálu, kde byly ze strany NPÚ neměnitelné průhledy stanoveny. Dále poukázal na to, že existují určité nové nástroje využitelné k ochraně, obsažené ve stavebním zákonu, jimž ještě bude třeba věnovat pozornost a naučit se je využívat.
Doc. Štulc ještě kritizoval některé postupy, jichž využívá MHMP k tomu, aby podpíral některé škodlivé záměry na základě projednání a problematického hlasování ve Sboru expertů. Upozornil také na další podobné ohrožení světového dědictví v Petrohradu, kde má být v klíčové pozici budován věžový dům prominentního vývozce ropy. V těchto souvislostech nelze přehlížet rizika obsažená v tzv. Vídeňském memorandu, kde se směřuje k prosazování oprávněnosti vstupu nové "kvalitní" architektury do historického prostředí (i když některé definiční formulace jsou v memorandu výtečně promyšlené). ICOMOS k tomu zamýšlí vytvořit pracovní skupinu; doc. Štulc zpracovává náměty k úpravám Vídeňského memoranda (a hodlá je předložit členům ČNK k připomínkám).
Ing. arch. Olga Bašeová se v zásadě přiklonila k názoru, že nynější vzhled zástavby na Pankráci je nedobrý, takže by mohl být záměr zástavbu nějak doplnit ještě skutečně zvažován.
K tomu doc. Štulc namítl, že podobná uvolnění v jednotlivém případu pak zpravidla vedou k nezadržitelné lavině dalších podobných zásahů, třeba i daleko škodlivějších. Praha velice těží ze zápisu v Seznamu, takže by bylo jen k jejímu prospěchu, kdyby respektovala názory expertů.
PhDr. Květa Křížová zastávala "radikální" stanovisko dosavadní věžové domy odstranit a seznámila s případem Turnova, kde byl před několika lety odstraněn věžový dům, který poškozoval pohledové hodnoty historického jádra (je však možné, že přitom sehrávaly roli i jiné důvody).
V další diskusi byly připomenuty případy, kdy skutečně došlo ke korekcím nevhodných záměrů, proti nimž se zvedlo veřejné mínění (např. po zboření skvělé tržnice – les Halles – v Paříži si občané vynutili záchranu nádraží Orsay, které je dnes sídle prominentní galerie moderního umění).
Doc. Ing. arch. Václav Girsa, akad. arch., podpořil názor, že by v NPÚ měly být stanoveny regulativy počínání odborných pracovníků.
Doc. Štulc, kterému je situace v NPÚ dobře známá, upozornil na to, že integrace NPÚ v jednolitý celek je dlouhodobým procesem, takže úplné sjednocení přístupů nelze dosáhnout obratem.
Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., zdůraznil potřebu hledat oporu ochrany nejen v paragrafech zákonů, ale také ve zdůvodnění památkových hodnot. Podstata památkových hodnot Prahy není v celku definována.
Ing. Novák navrhl zvážit, zda by ČNK ICOMOS nemohl zorganizovat setkání památkářů, architektů a občanských iniciativ.
Arch. Bašeová varovala před spoléháním se na účinek přivolání mezinárodních komisí, neboť s nimi bývají špatné zkušenosti, protože překvapivě se jejich jednání může obrátit proti požadavkům ochrany.
Doc. Štulc se rovněž dotkl podstatného problému v "argumentaci" architektů, kteří prohlašují, že kvalitní současná architektura je rovnocennou historickou vrstvou, srovnatelnou např. s gotikou či barokem. V obdobích historické architektury se ovšem situace od nynější lišila hlavně tím, že památkové hodnoty nebyly rozpoznány. V nynější situaci však nelze k historické zástavbě přistupovat tak, že můžeme kterýkoliv element zaměnit za "kvalitní" moderní stavbu. Ve městech na Seznamu v zásadě nelze soudobé architektuře přiznat rovnocenné právo s existujícím stavebním fondem.
Prof. Kibic potvrdil, že současná architektura není oprávněná k tomu, aby ničila již existující hodnoty.
Ing. Novák zdůraznil, že právě to, že ne všichni jsou vybaveni schopností vnímat historické hodnoty, je důvodem existence režimu státní památkové péče.
V diskusi se pak poukazovalo na tragickou skutečnost absence regulačního plánu v Praze.
Čistička odpadních vod v Praze-Tróji.
Ing. arch. Tomáš Drdácký přednesl stanovisko. ČNK hodlá nabídnout MHMP, že se zapojí do práce v komisi, která vyhledá únosné řešení - viz dokument (pdf).
Záměr Městské části Praha 1 rekonstruovat části budovy bývalé malostranské radnice v Praze snesené ve 30. letech 19. století.
Doc. Štulc tento záměr od počátku sleduje a oceňuje ochotu investora o věci jednat tak, aby bylo dosaženo optimálního výsledku, který by nenarušil dochovanou podstatu, s maximální přesností odpovídal historické realitě, ale současně podpořil kvality městského prostředí i turistickou zajímavost. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásah do prostředí památky na Seznamu světového dědictví, rozhodl se vyvolat diskusi již v nynějším stavu jednání a úvah též v ČNK.
K dějinám budovy, ale také k obecným hlediskům (typologie radnic, způsoby rehabilitace – např. Novoměstská radnice v Praze) se v úvodní přednášce vyjádřil prof. Kibic. U bývalé malostranské radnice zdůraznil v našich podmínkách skutečně vzácné plastické provedení architektonického členění fasád. Šířkový typ radnice (jako např. u čelní budovy radnice v Plzni) je doplněn věží, která zdůrazňuje střed (podobně jako v Prachaticích, kdy byla rovněž věž později odstraněna). Trojice věží s atikou byla snesena (1838), ale podoba je doložena vedutami a plánem z doby před odstraněním (z doby, kdy se ještě hledal způsob záchrany). Na severním průčelí jsou ovšem čitelné jak detaily atiky, tak je zde nad severovýchodním nárožím zachována zděná část čtvrté věžičky, z níž lze odvodit veškeré členění zaniklých partií. Prof. Kibic předložil také ideový návrh rekonstrukce. Investor hodlá zřídit v podkroví výstavní prostory. (Článek prof. Kibice na téma záměru rekonstrukce vyjde v ZPP.) Vzhledem k dostačujícím podkladům existují předpoklady zdárného výsledku. Podmínkou ovšem je precizní projekt a řemeslné provedení stavby.
Doc. Štulc upozornil, že NPÚ není iniciátorem nynějších jednání. Připustil však, že z hlediska památkové péče existují předpoklady k souhlasu. Jde o to, že původní podoba je velmi precizně doložená (pozůstatky na severní straně a ikonografií), přičemž by při precizním projektu a kvalitním provedení vůbec nemělo dojít k zásahu do dochovaných originálů (renesanční krov); nehrozí ani odstranění nějaké dochované části. Přesto je pravdou, že od doby snesení věží uplynula značná doba (např. arkýř Staroměstské radnice byl po zničení v roce 1945 nahrazen kopií bez odkladu). Existují však i případy značného odkladu rekonstrukce.
V další diskusi byla vyslovována naděje, že by úspěšný výsledek mohl být reprezentací české památkové péče (prof. Ing. arch. Jan Bukovský), ale zazněla i varování před rizikem poškození vzácného krovu zejména v souvislosti s nutnou instalací tepelné izolace, pokud by plánovaná galerie v podkroví měla být užívána celoročně (Ing. arch. Milslav Hanzl, doc. Štulc, doc. Girsa, Ing. arch. Vojtěch Láska), avšak toto riziko by mělo být zamezeno kvalitním projektem, k němuž byl přizván i známý specialista Vít Mlázovský (prof. Kibic). Opakovaně se upozorňovalo i na nebezpečí snah o napodobení případné realizace na dalších místech.
Doc. Štulc se ještě vrátil k analogickým situacím v zahraničí a připomněl polemiky v souvislosti s rekonstrukcí mariánského kostela v Drážďanech, nyní pak městského zámku v Berlíně. Památkáři v zásadě (i když ne jednotně) přijali stanovisko, že rekonstrukce nejsou památkami, avšak poskytli své znalosti k tomu, aby výsledek byl co nejhodnověrnější.
Doc. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc., sice vyjádřil obavu z působení precedentu i ze změny obrazu náměstí, ale připojil jeden z nedávných výsledků, bez problémů přijatých veřejností i odborníky, totiž obnovení střešních štítů na domě čp. 603/I v Praze na nároží Staroměstského náměstí a Celetné ulice (1988). Tento případ žádnou lavinu podobných zásahů nevyvolal.
Doc. Štulc k otázce změny působení v širších souvislostech opět upozornil na převýšený novorenesanční dům na nároží Mostecké ulice, jemuž by radnice po dostavbě mohla být účinnou protiváhou. Jako další analogii připomněl dostavbu štítu Kaplanky v Českém Krumlově, provedenou podle historické fotodokumentace. Na radnici v Poličce byla obnovena mansardová střecha barokní formy. Před několika lety byla vrácena barokní báň na věž kláštera Hradisko u Olomouce. V takových případech bývá stav po poškození v zásadě památkově nepřijatelný a obnova výtvarné slohové formy nutná. Podmínkou však je doložení precizní dokumentace ztracených částí. Naproti tomu případ věží kostela v Přešticích je dokladem možného neúspěchu. Doc. Štulc jako hlavní konzervátor NPÚ připravuje (pravděpodobně na konec března) památkovou dílnu, na které by měl být problém opět podrobně diskutován.
Bc. Ksandr uvedl, že diskuse s projektantem již proběhla v Klubu Za starou Prahu. Projektu vytkli některé nedostatky. Prof. Kibic ovšem uvedl, že projekt je průběžně zpřesňován podle poznatků.
V závěru došlo vcelku ke shodě v tom smyslu, že přítomní jsou vděční za sdělené informace o diskutovaném ideovém záměru, který v principu neodmítají, avšak, že nemohou dojít ke konečnému hodnocení, pokud nemohli podrobně studovat detailní dokumentaci projektu; poukazují zejména na nutnost zajistit ochranu krovu, který je záměrem dostavby a využití ohrožen; žádají seznámení s dalším případným vývojem záměru a projektu.
Hlavní nádraží v Brně.
Prof. Bukovský stručně seznámil s aktuálním vývojem. Zejména se zdá, že nové osazenstvo radnice již nehodlá s dřívější tvrdostí naléhat na přesun kolejiště a na výstavbu nové nádražní budovy. Poukázal mj. na to, že je potřebné zachovat nádraží v nynější poloze jak z důvodů jeho historického významu, tak z důvodů dopravních, neboť na ně navazuje celá síť veřejné dopravy ve městě.
V diskusi bylo ještě zmíněno aktuální ohrožení historicky a urbanisticky cenných budov na Masarykově nádraží v Praze. Pro příští zasedání by mohl být zajištěn jako referent ing. Karel Zeithammer, CSc.
Zaznamenal Jan Sommer, 2007